ČERVEN - KAŠPERSKÉ HORY

Tak a je to tady. S koncem června přichází i ukončení dalšího měsíce projektu 2018 a to focení ve městě Kašperské hory. 

Pohled od pustého hrádku na Šumavské kopce

Co mohlo město Kašperské hory a jeho okolí nabídnout amatérskému fotografovi, jako jsem já, k zaznamenání na čip fotoaparátu. Tak třeba typickou krajinu Šumavy, architektonicky zajímavé stavby, květenu a v neposlední řadě i lidi. Snad něco ulpělo i na mých fotografiích.

Kašperské hory - radnice

Samo město je zajímavé několika historickými budovami, mezi které patří i budova radnice. Dále se ve městě nacházejí tři kostely, což je na tak malé městečko hodně. Zajímavostí je, že v roce 1850 zde stáli kostely dva, ale pro přeplněnost těchto dvou kostelů, zejména při marianských poutích, bylo rozhodnuto postavit třetí.

Kašperské hory - novostavba 

Okolí Kašperských hor je vyhledávaným místem výletů jak z důvodu krásné a čisté přírody, ale taktéž i díky zřícenině hradu Kašperk, který je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Do pamětí českého televizního diváka se zapsal jako hrad z pohádky Anděl páně.

hrad Kašperk

Ale kromě turistů se zde nacházejí i domorodci a pro ně je potřeba stavět užitkové budovy. Tato tělocvična u základní školy se architektovi povedla. Taktéž novostavba rodinného domu zapadla do okolní krajiny.

Kašperské hory - tělocvična

Ploty. Jedny něco rozdělují, jiné něco vytvářejí. Já je rád fotím pro jejich zajímavou geometrii.

Kašperské hory - plot

A opět nakonec přikládám pár dalších fotografií s malým ponaučením: máš-li náhlé vnuknutí na fotografii, snaž se ho rychle využít. Použij všech možných prostředků. Možná s toho nic nebude, možná to výjde, ale pokud tu fotku neuděláš, tak si to budeš vyčítat.

Šumavské slatě

Turisto, turisto, kam jsi to došel při své pouti Šumavou. Snad ne k jezírku, z něhož chceš uhasit svou žízeň a nebo jehož vodou chceš smýt ze své tváře prach z dlouhé cesty. Zdejší příroda ti uchystala mnohá překvapení a jen ty se rozhodneš, jak na tebe zapůsobí.

Tříjezerní slať 

Třeba jezírko jehož hladina klidná se jeví a voda čistá se zdá, ale kde není radno s cesty sejít a blíže k vodní hladině se přiblížit.

Tříjezerní slať 

Neb co oku jeví se jako pevná půda to zde mokřinou, močálem či bažinou nazývají a pod slabou slupkou v past se mění.

Chalupská slať 

A když i hladina ve snaze tvé oko potěšit se krásně zrcadlí, je to jen proto, aby zakryla rašelinu co si tě chce do své moci vzít a která by tě po staletí držela a vydati nechtěla.

Chalupská slať 

A tam kde slunce se skryje a tma či mlha vše schová tu světýlka tě začnou vábit a ty v důvěře, že tě na pevnou cestu vyvedou dáš se zlákat, špatně jsi si vedl. Neboť to jen proradné bludičky jsou, co na tebe past nastražily.

Jezerní slať 

Tak si zde velký pozor dej a jen po lávkách povalových se pohybuj.

Jezerní slať

Když však odoláš všem nástrahám jenž na tebe čekají uzříš, že tento čarokrásný kus přírody může tvou mysl radostí naplnit a tvé oko krásou potěšit. Určitě se zde tvá mysl nechá unést k zamyšlením na která jsi nikdy neměl čas a kde si ve zdejším tichu jistě odpočine. Je zřejmé že i múza která se zde usídlila, již mnohým básníkům, malířům  a spisovatelům polibek svůj dala a tím i krásu zdejších slatí do knih a obrazů vetkala.

A těm, kteří zde zahlédli i svou múzu radím, podívat se na tento odkaz
http://sumavanet.com/vopin/slate/slate.htm
a nebo rovnou s foťákem, blokem či plátnem na zdejší slatě vyrazit.

NPR RAŠELINY KLADSKÁ

Tak jsme se v poklidu přesunuli ze zámku Kynžvart do národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kde nás čeká 2 km dlouhá naučná stezka s 8 zastávkami.

Stezka začíná a končí u bývalého loveckého zámečku z roku 1878 (dnes je z něj hotel) a několika roubených domků, mezi kterými je i informační centrum a restaurace.
Většinu stezky tvoří povalová lávka, která vás bezpečně provede celou naučnou stezkou i v případě, že jste si na nohy obuli sandály.
Jedno upozornění ale musím sdělit, a to že se budete pohybovat v blízkosti vodních ploch a tedy v místech se zvětšeným výskytem komárů a ovádů.  Je tedy dobré se vybavit vhodným repelentem.
Naučná stezka skrývá i určitá překvapení, na která by jste měli v průběhu cesty narazit.  Já si všiml pouze třech, ale jistě jich tam bylo více.




Po prvních pár stech metrech vedoucích převážně smrkovým lesem, který místy připomíná tajgu,  se dostanete ke dvěma menším rybníčkům. U prvního z nich je postaven altánek určený k odpočinku, malé svačince či k poklidnému pozorování zdejší fauny.

Druhý rybníček, který je od  prvního oddělen pouze hrází po které pokračuje i naše stezka, je zase zajímavý ostrůvkem uprostřed. Na březích obou rybníčků rostou překrásné náprstníky a zpestřením jsou i divoké kachny, které ale rozhodně neprojevují pražádný strach z turistů.

Tímto je zakončena první část stezky a nás čeká druhá, delší a trochu jiná. Viditelnou změnou jsou stromy. Zatím co na začátku to byly v převážné většině smrky a jiné jehličnany, podél druhé části to byly ve velké míře stromy listnaté. Také les je hustší a zdá se, že je obhospodařován jako bezzásahová zóna. Později jsem si uvědomil, že listnaté stromy rostou pouze v nejbližším okolí rybníka kudy právě prochází stezka. Ostatní části lesa jsou pouze jehličnaté. Snad je to tím, že půda na rašeliništích je velice kyselá a okolo rybníka její kyselost klesá.

Samotný Kladský rybník se zdá být celkem obyčejným rybníkem jakých člověk viděl stovky a jeho zvláštností je snad jen jeho poloha.


Tím nechci říct, že by mě na něm nic nezaujalo. Například ostrůvek kousek od břehu, u kterého se nemohu zbavit dojmu, že jsem ho již někde viděl. Na mysli mi vyvstávají obrazy ruských malířů či záběry z ruských filmů. Ale možná je to jen můj dojem.

Zbývající úsek stezky od Kladského rybníka zpět k loveckému zámečku vede přes louku zvláštně poléhávající trávy, kterou protíná potůček a na níž se nacházejí různé mokřiny či jezírka.

Kdyby snad někoho tato naučná stezka zaujala, může se více dozvědět na webu
www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_kladske_raseliny_cz