PROSINEC - BEZDĚKOV

Tak a dnes konečně nastal den, kdy se mi podařilo ukončit loňský fotografický projekt. Bylo to velice náročné a musím přiznat, že od nafocení poslední destinace Bezděkov, jsem až do dnešního dne na fotoaparát ani nešáhnul.  Taktéž ke zpracování fotek jsem se musel dokopat. Ale teď už je vše hotovo a já mohu přikročit k jejich prezentaci.

Bezděkov - kostel Sv. Václava

Posledním zastavením na cestě za dokončením projektu 2018 byla obec Bezděkov.  Tahákem tohoto místa měl být místní zámek. Píši měl být.  Skutečnost. Zámek je v soukromých rukách, možná před rekonstrukcí, ale taky, což je nejhorší, nepřístupný. A tak musel zaskočit na titulní fotografii kostel Sv. Václava.

Bezděkov - pohled na Šumavské kopce

Bezděkov leží na samém okraji Šumavy. Kolem obce se rozprostírají pole a louky, které končí pod stoupajícími svahy kopců.

Bezděkov - cesta ke kostelu

Staré domy jsou častým objektem pro mé fotky. Zvláště pokud jsou nasvíceny sluncem a pokryty stíny.

Bezděkov - stíny na kostele Sv. Václava

A jsme opět u kostela. Zimní slunce je nízko nad obzorem a proto je stín skoro stejně vysoký jako stromek, který stín vytváří.

Bezděkov - hodiny

Starých a neopravených budov je zde opravdu hodně. Jako celek mi nepřipadají moc fotogenické, ale občas se najde nějaký ten výřez, který stojí za vyfocení.

Bezděkov  - topoly

Tak a teď už jen jako poslední tečku za tímto projektem připojuji několik dalších fotografií.

LISTOPAD - NEČTINY

Tak a pomalu se blížíme ke konci letošního projektu. Ke zdárnému absolvování nám schází pouze jedno místo nafotografovat a jedno publikovat. Tím místem k publikování je obec Nečtiny.

Nečtiny - zámek

V obci je několik historických budov. Stoji zde dva kostely, zámek, kaple, starý špitál a taky se v katastru obce nachází zřícenina hradu. Původnímu účelu ale slouží pouze asi jenom kostely. Kaple je prázdná, v zámku sídlí škola a ze starého špitálu je penzion (spíš se buduje).

Nečtiny - kostel sv. Jakuba Většího

Samotná obec se nachází v údolí a je skrytá za stromy, nad které vykukuje pouze kostel sv. Jakuba Vyššího. A i na ten, přestože je postaven na kopci nad obcí, zhlížíme dolů.

Nečtiny - pastviny

Oblast okolo Nečtin je hojně využívána k rekreaci a dala by se tedy specifikovat jako turistická a  rekreační oblast. Není zde žádný průmysl jen zemědělci a chovatelé skotu a ovcí.

Nečtiny - pohřební kaple sv. Terezie

V areálu místního zemědělského statku stojí pohřební kaple sv. Terezie. Kaple, která sloužila jako hrobka rodu Mendsdorf -  Pouilly, byla v roce 1992 zcela zrestaurována.

Nečtiny - pohled rybníka Baba

 Nečtiny jsme navštívili na konci podzimu, kdy už mnoho listí opustilo své místo na stromech, ale kdy je stále ještě příroda oděna do barev podzimu.

Nečtiny - rybník Baba

Protože je zde mnoho míst k zaznamenání na fotografii, přidávám pár dalších k dokreslení atmosféry tohoto místa.

ZÁŘÍ - SUŠICE

Tak jsem se konečně dopracoval k vložení příspěvku za září na blog. Už jsem přestával věřit, že se mi to podaří do konce října, ale podařilo. A tak tu dnes předkládám další část fotoprojektu 2018 - město Sušice.

Sušice, řeka Otava

Město není nijak veliké, je ale postaveno v krásné krajině, obklopeno kopci Šumavy. Nejčastěji navštěvovanou částí je jistě historický střed města, náměstí s radnicí a kašnou a také břeh řeky  Otavy, kde se dá odpočinout na lavičkách a nebo se občerstvit v kavárně.

Sušice - nábřeží Otavy

V okolí historického centra je několik pozoruhodných budov sloužících ke vzdělání, jako například budova gymnázia nebo Masarykova škola. Obě tyto budovy jsou nádherně opraveny a je jistě pro jejich žáky potěšením, tyto školy navštěvovat. Mě zaujal vstupní portál místního gymnázia, u kterého se mohu domnívat, že koule nepředstavují nejčastější obdrženou známku, ale balvan který spadne ze srdce těch, kdo gymnázium úspěšně absolvují.

Sušice - gymnázium

A kde obyvatelé Sušice bydlí? Ta jsou to i nevzhledné krabice paneláků, různé rodinné domy a také velice hezký a architektonicky zajímavý řadový dům.

Sušice

A dostáváme se ke druhé škole. Tentokrát je to škola T. G. Masaryka.  Tuto úchvatnou budovu jsem zprvu považoval za muzeum či městskou budovu. To že je to škola mi učarovalo. Zde se musí učení stávat radostí.

Sušice - škola T. G. Masaryka

Ale nechci prezentovat město jen jako školy, bydlení a zábavu v kavárně a tak jsem zabloudil i na nádraží. Vlakové je opět pěkně opravené, ale autobusové je pro mě fotogeničtější. Zde jsem našel historii. Vlastně pouze dobu svého mládí. Takhle totiž autobusová nádraží tehdy vypadala.

Sušice - autobusové nádraží

A co dalšího jsem v Sušici viděl?  Něco ano a tak přikládám ještě pár fotografií.